Apple na loňské vývojářské konferenci WWDC odhalil svůj ambiciózní plán odtrhnout se od Intelu a začít si vyrábět vlastní procesory pro Macy, stejně jako to již léta dělá u iPhonů, iPadů a Apple Watch. A na sklonku roku tento slib opravdu splnil a uvedl na trh tři nové Macy s první generací vlastního procesoru M1. Tyto Macy jsou však vzhledově identické se svými předchůdcemi běžícími na Intel procesorech a jediným rozdílem je tak právě procesor M1 z dílny Applu. A spousta uživatelů si při koupi klade zásadní otázku – v čem je vlastně procesor od Applu lepší než ten od Intelu? A opravdu se vyplatí koupit si novinku a nebo jde jen o marketingový tah a bohatě stačí starší, vzhledově stejný, model s Intelem?
Výkon
V mobilních zařízeních si Apple vyrábí své vlastní procesory již více než dekádu a díky tomu v tomto oboru získal dostatečné zkušenosti a know-how na to, aby nové iPhony a iPady pravidelně získávaly tituly nejvýkonnějších zařízení na trhu. A to chce Apple nyní přenést i do svých počítačů Mac. Intelu se dlouhodobě nedaří mezigeneračně razantně navyšovat výkon svých čipů a tím tak v této oblasti víceméně stagnuje a Applu s tím již došla trpělivost. Apple M1 čip je tedy navržen tak, že s přehledem poráží i vyšší řady Intel procesorů a to jak ve výkonu jednoho jádra, tak i v testech, které měří výkon všech jader procesoru. Nyní také již nemusíte přemýšlet jestli koupit procesor i3, i5, i7 nebo i9 – existuje tedy totiž pouze jeden M1 čip a tak nejlevnější verze například MacBooku Pro bude procesorově stejně výkonná jako ta nejdražší verze a jediným rozdílem bude velikost interního uložiště a velikost paměti RAM.
Velkou výhodou M1 čipu je také výrazně delší maximální výkon – v běžné praxi to funguje tak, že když procesor zatěžujete delší dobu na maximum (např. hraním her nebo rendrováním videa), tak se procesor začne zahřívat. Pokud má váš laptop větrák, tak ten se v tu chvíli zapne, aby procesor zchladil. Pokud je však nadále procesor vytížen na maximum a větrák ho již není schopen zchladit, tak systém automaticky začne omezovat výkon procesoru za účelem jeho zchlazení. A dle testů a recenzí se Applu podařilo M1 čip vyrobit tak, aby se zahříval výrazně méně než konkurence od Intelu, což ve výsledku znamená, že doba po kterou můžete procesor vytěžit na maximum bez toho aniž by to omezilo jeho výkon, je nyní výrazně delší.
Optimalizace
Apple je dlouhodobě považován za přeborníka v optimalizaci softwaru a hardwaru a u strojů s procesorem M1 to není výjimkou. Výhodou přístupu Applu je fakt, že si firma vyrábí jak vlastní hardware, tak i software a dokáže tedy vždy operační systém a programy přizpůsobit na míru daným komponentům a dostat z nich vždy maximum jejich potenciálu. U ostatních výrobců to tak nefunguje – například Intel vyrábí procesory, které musí běžet pod různými operačními systémy (Windows, Linux aj.) a také na strojích desítek či možná stovek různých výrobců počítačů. Nelze tedy mít daný procesor optimalizovaný pouze pro jeden stroj. A to samé platí i pro výrobce softwaru – například Microsoft musí svá Windows také udělat tak, aby běžela na obrovském spektru hardwarových konfigurací od všemožných výrobců a v tomto má tedy Apple obrovskou konkurenční výhodu – vyrábí si všechen hardware sám a také operační systém má pod svou taktovkou a optimalizuje ho pouze pro svých několik počítačů. Vše spolu tedy pak úžasně spolupracuje a běh systému je pak svižnější a stabilnější. A tuhle praxi, kterou již léta Apple používá u iOS zařízení, tak nyní s vlastními procesory přináší i na Mac.
Nízká spotřeba = Delší výdrž
Procesory se vyrábí různými architekturami a ty od Intelu jsou založeny na architektuře x86. Ta je několik desítek let stará, ačkoliv samozřejmě v průběhu času ji Intel vylepšoval. Výhodou této architektury je, že procesory na ni založené, mohou dosahovat poměrně vysokého výkonu. Nicméně při vzniku této architektury nebyly ještě rozšířeny notebooky fungující na baterie a tak tato architektura primárně počítala s procesory, které budou ve stolních PC a které jsou tedy vždy připojené ke zdroji elektřiny. A proto také procesory na architektuře x86 nepatří zrovna na špičku v úspoře energie – prostě se s tím nepočítalo.
S příchodem chytrých telefonů a tabletů se však začala více a více prosazovat architektura procesorů ARM, která sice zpočátku nenabízela takový výkon jako x86, ale již od svého vzniku byla navržena pro procesory fungující v zařízeních na baterii a tyto procesory jsou tak velmi úsporné. A postupem času se výrazně vylepšoval i výkon a tak Apple M1 čip, který běží právě na zmíněné architektuře ARM, tak je nejen výkonnější než procesory od Intelu, ale zároveň několikanásobně úspornější a Applu se tak u nových MacBooků podařilo až zdvojnásobit výdrž na baterii a nový MacBook Pro M1 je tak většinou recenzentů označován za notebook s bezkonkurenčně nejdelší výdrži na baterii, což je jeden z hlavních benefitů tohoto čipu a disciplína, ve které Apple Intelu opravdu ukazuje záda.
Nulová hlučnost
Téměř každý kdo někdy vlastnil Macbook s Intel procesorem, tak potvrdí, že při běžné kancelářské práci je Macbook velmi tichý počítač. Nicméně, jakmile spustíte nějakou náročnější aplikaci či nedejbože hru, tak Macbook ihned spustí větráček a kolikrát se tak děje v nejméně vhodných chvílích – například při dnes velmi častých videokonferencích, kde opravdu může hlasitý větráček Macbooku tuto konverzaci nepříjemně narušovat. S M1 čipem se tohle mění – MacBook Air nyní žádný větráček nemá, tudíž se jedná o 100% tiché zařízení, stejně jako například iPad. A u Macbooku Pro sice větráček zůstal, nicméně recenze ukazují, že je velmi těžké zahřát M1 procesor natolik, aby tento větráček sepnul – jedná se pouze o extrémní případy jako například dlouhé exportování videa či nejnáročnější hry. A ani v těchto případech není zaručeno, že se vůbec větrák zapne.
Spousta recenzentů například na Macbooku Pro M1 spustila benchmarky, které jsou velmi náročné na výpočetní výkon a nechala je běžet po dobu desítek minut a ani to nepřimělo MacBook Pro tento větráček zapnout. Jediný Macbook s Intel procesorem, který kdy neměl větrák byl dvanáctipalcový model představený v roce 2015. Tento model bych velmi chválen za to, že je 100% tichý, nicméně toho bylo docíleno použitím velmi nevýkonných mobilních verzí Intel čipů, které tento stroj předurčily pouze pro tu nejjednodušší možnou práci. Takový kompromis nyní Apple udělat nemusel – s M1 dostáváte nejen vysoký výkon, ale také absolutně tichý stroj.
Grafika
Apple v MacBooku léta používal integrované grafické čipy od Intelu, které určitě nemůžeme označit za špatné a zvláště v posledních letech se výrazně zlepšily a vy jste si tak i na těchto integrovaných grafikách mohli v klidu streamovat 4K video a výkon stačil i na hraní méně náročných her – například z Apple Arcade. Apple samozřejmě nabízí i varianty MacBooků s dedikovanými grafickými kartami od AMD, ty ale byly exkluzivitou pouze větších patnácti a šestnáctipalcových modelů a Apple si za ně nechal řádně zaplatit. Pokud jste tak chtěli výkonnou grafiku v třináctipalcovém MacBooku, měli jste prostě smůlu. S M1 čipem je vše jinak – grafika je až pětkrát rychlejší než integrované čipy od Intelu a může v klidu konkurovat samostatným grafickým kartám ve větších a mnohem dražších modelech – nyní tak můžete i na tom nejzákladnějším MacBooku Air stříhat a renderovat až 8K (!) video, upravovat fotky ve Photoshopu za použití desítek vrstev nebo dokonce hrát hry v solidních detailech – tedy alespoň ty hry, které jsou na platformě macOS dostupné. A je velmi pravděpodobné, že s příchodem Apple čipů se počet her vyvíjených pro Mac začne zvyšovat, jelikož doteď se spoustě vývojářů nevyplatilo své hry na tuto platformu vyvíjet, protože většína uživatelů používala základní modely s málo výkonnými grafikami a těch, kteří měli Macy s výkonnou grafikou, bylo opravdu málo. To se však teď mění.
SoC – System On A Chip
Procesory Apple Silicon fungují jako tzv. “System On A Chip” – což velmi zjednodušeně znamená, že veškeré komponenty jsou napájeny na jednom jediném čipu, v tomto případě na M1. Dříve to fungovalo tak, že procesor, grafika, paměti RAM aj. byly zvlášť. V čem je tedy výhoda tohoto nového řešení? Jedním z benefitů může být úspora místa uvnitř MacBooku, což může v budoucnu znamenat více prostoru například pro baterii. Největší výhoda integrace všeho do jednoho čipu je však komunikace komponent mezi sebou – vše je na jednom místě a komponenty tedy spolu komunikují mnohem rychleji.
Nejlépe je výhoda tohoto řešení vidět na paměti RAM. Spousta lidí se po představení M1 MacBooků pozastavovala nad tím, že Apple tyto počítače nabízí pouze s 8 nebo 16GB RAM, což se zdá, zvláště pro profesionální využití, v dnešní době již opravdu málo. O to větší překvapení pak přišlo, když první testy ukázaly, že i MacBook Pro s 8GB RAM bez problému zvládá spoustu otevřených aplikací, pokročilou úpravu fotek a videí a prohlížení webu s desítkami otevřených záložek – něco, co by dříve MacBooky s 8GB RAM jen těžko rozdýchávaly. Zde se naplno ukázala výhoda integrace všeho na jeden čip. Apple tedy předvedl něco podobného co se již léta děje u iPhonů – vždyť Android telefony dnes již běžně mají 8 či 12GB operační paměti a iPhone s poloviční velikostí je ve většině testů hravě poráží. Pokud tedy vybíráte MacBook s M1 čipem, tak se osvědčila poměrně jednoduchá pomůcka – pokud jste u dřívějších strojů vystačili s 8 nebo 16GB RAM, tak u M1 berte 8GB variantu. Pokud jste potřebovali 32GB RAM a více, tak u M1 berte 16GB verzi.
Nezávislost na Intelu
Jednou z největších výhod nasazení vlastních čipů je pro Apple bezesporu nezávislost na Intelu. V posledních letech se pravidelně objevovaly zprávy, že Intel nestíhá dodávat Applu své procesory a tím pádem se i představení spousty Maců muselo často odsunovat – například u iPhonů jsme zvyklí, že je Apple s železnou pravidelností představuje každý rok ve stejnou dobu a nic takového u Macbooku nebylo možné – jednou jsme se jich dočkali na jaře, jednou v létě a jednou zase na podzim, žádnou pravidelnost jsme v tom hledat nemohli – Apple je prostě vydal ve chvíli, kdy mu Intel dodal čipy. To se nyní s největší pravděpodobností změní, jelikož Apple bude mít vývoj celého hardwaru kompletně pod svou taktovkou. Pro Apple to tedy musí být velká úleva – je to podobné jako kdybyste měli automobilku a vyvíjeli svůj vlastní automobil, ale motor by vám do něj dělala úplně jiná firma. Bude také zajímavé sledovat, kam se Apple se svými procesory v budoucnu posune po stránce výkonu, jelikož doteď byl odkázán na to, co mu Intel předložil a co si budeme povídat, v posledních letech jsme žádný velký skok ve výkonu u Intelu neviděli. A M1, jako první vlaštovka, je opravdu velmi slibný začátek.
